Když jsem před dvěma roky začala pátrat po předcích svého manžela, neměla jsem nejmenší tušení, že svým rozhodnutím odstartuji úžasný a téměř neskutečný příběh.
Jedinou indicií, kterou jsem měla, bylo, že manželův otec byl nemanželským synem Marie Jakovcové, nar. cca kolem roku 1890. V nějakém Újezdě u Prahy či u Kladna. Podotýkám, že do té doby jsem žádný rodokmen nesestavovala a o tom, že existuje nějaký kurent, jsem neměla ani ánunk. A tak jsem začala lustrovat jeden Újezd za druhým, až jsem konečně narazila v Pleteném Újezdě na Annu Jakovcovou, služku, narozenou v Křenovicích. A protože Marie prostě nikde žádná, vydala jsem se na blind do jihočeských Křenovic. Sice jsem manželovu babičku vystopovala nestandardně až vlastně skoro úplně nakonec, ale vystopovala. Teprve poté jsem se vrátila k Mikulášovi Jakovci, který si v r. 1811 vzal za manželku Kateřinu Dlouhou ze Slabčic. Jenže ať jsem hledala všude možně, Mikulášovo narození jsem prostě nedohledala. Nerada věci vzdávám, a tak jsem znovu a znovu četla nalezené záznamy, jestli z nich nějakým zázrakem nevyčtu něco víc. A ve zmíněném zápise o sňatku jsem skutečně našla, co jsem hledala a co jsem napoprvé nechala bez povšimnutí. Nicolaus Jakowetz byl „negotiator ex Pago Planitz ex Croatia“. Tedy obchodník z chorvatské Planice.
Už to byl pro mě obrovský úspěch, a samozřejmě došlo časem na nutný pokus o další krok a seznámení se s FamilySearch a matrikami v Chorvatsku. Jenže zjišťuji, že roky, kdy se měl Mikuláš narodit jaksi zveřejněné už nejsou. A tak se rozhodnu požádat o pomoc přímo HDA v Záhřebu. Odpověď je rychlá a překvapivá. Dostanu totiž několik odkazů na jiné chorvatské archivy, župy, faráře a genealogy. Rozjede se tak kolotoč mailů, který se nakonec zastaví u genealožky Nikoliny Antonić. S její pomocí tak dostaneme záznam o sňatku Mikulášových rodičů v Planici r. 1778 a v podstatě tedy jisté potvrzení, že Mikuláš přišel do Čech z Chorvatska. Aby bylo pátrání kompletní, naplánovali jsme si s manželem na léto dovolenou do Kupské doliny, abychom kraj jeho předků poznali a třeba zjistili i něco víc. Znovu kontaktuji Nikolinu a žádám o pomoc s objednáním archiválií v záhřebském archivu na dobu naší dovolené, abychom si mohli nafotit a koupit zbývající knihy. S obrovskou radostí tak mohu konstatovat, že nejen návštěva archivu, ale i týden ježdění a chození po malých osadách v údolí řeky Kupy, přineslo několik nůší s ovocem
. Hned první den potkáváme v Planici jistého Davora Delače, který nám ukáže bývalé stavení Jakovaců. A nabídne prohlídku několika muzeí v Brodu Moravice. Než se za ním skutečně vydáme, oběháme místní hřbitovy, kde na hroby Jakovaců položíme zalaminované lístky s informacemi a kontaktem na manžela. Už teď je jisté, že jakovacké hnízdo bylo právě zde – v „Motýlím údolí“ podél řeky Kupy. Je jich tu zkrátka „puno“. Z Davora se nakonec vyklube předseda obecní rady, fotograf a člen místní etno skupiny Turanj. Všemi šesti muzei (v obci s 358 obyvateli!) nás provede osobně a nakonec zmíní i sobotní „Dani općine“, kde se budou promítat staré fotografie místních obcí.Ze získaných skenů v záhřebském archivu vyčtu informaci, že se v Kupě (sousední vesnice necelý kilometr od Planice) narodí v r. 1752 Matěj otci Andreasovi Jakovaci a Heleně. V pozemkové knize psané v r. 1861 pak najdu kompletní záznamy o vlastnících půdy včetně čísel popisných, na kterých žili, a popisu místních názvů, kde se pozemky nacházely. Díky tomu vím, že v Kupě žili v té době Jakovaci na 4 číslech. 1, 3, 5 a 10. A tak se po prohlídkách kostelů vydáme do Kupy, abychom si zmíněná čísla prohlédli. Kupa má celých 11
domů, takže když zastavíme na jednom konci a vystoupíme z auta, z jednoho z domů vyleze muž a zvědavě si nás měří. Jmenuje se nepřekvapivě Jakovac a žije v domě, který patřil už jeho pradědovi a který býval hospodou. Nad dveřmi ovšem visí cedulka s číslem 2. On ale zavrtí hlavou a objasní nám, že dříve to bývala jednička a při následné skleničce rakije přidá informaci, že jeho předci byli trgovaci .Možná jsme nakonec objevili skutečně příbuzného, kdo ví. Každopádně avizované promítání v rámci svátku obce Brod Moravice byl třešničkou na dortu a neuvěřitelným bonusem. Během promítání sledujeme staré obrázky vesniček, jejichž názvy známe z našich mini regionálních výletů a jména na popiscích zas poznáváme díky výletům na groblje. Prezime [příjmení] Jakovac se objevuje hned u několika fotek. Davor slíbí, že je za námi do Čech pošle.
Co víc si přát? Snad jsem moc nenudila a snad se mi podařilo vzbudit naději, že člověk má na své cestě za cílem zkusit všechno. Protože, kdo nic nezkusí, nic nezíská….
Archiv z Zábřehu
manžel s Miro Jakovacem, vlastníkem čp. 2 v Kupě
sňatek Matěje Jakovace s Marií Rački v Planici
v HDA Záhřeb
Kupa č.p. 2
Kupa č.p. 2 – celkový pohled
Pokud vás zajímá, jak zpracovat rodokmen, příběh, či fotografie, které byste k vytvoření rodokmenu potřebovali, přidejte se k programu Příběhy rodiny, kde najdete vše potřebné, praktické tipy, rady, vyzkoušené postupy.
www.pribehyrodiny.cz.
Zajímavé psané dobrodružství ohledně pátrání rodu, kam až to člověka zavane 🙂